popelník
Étymologie
- De popel (« cendre »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | popelník | popelníky |
| Génitif | popelníku | popelníků |
| Datif | popelníku | popelníkům |
| Accusatif | popelník | popelníky |
| Vocatif | popelníku | popelníky |
| Locatif | popelníku | popelnících |
| Instrumental | popelníkem | popelníky |
popelník \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Cendrier.
Považuje se za neslušné do popelníku vyhazovat žvýkačky, papírové kapesníky, či odpad jiného původu než cigaretového.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
Voir aussi
- popelník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage