pohroma
Étymologie
- De hřmět.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pohroma | pohromy |
| Génitif | pohromy | pohrom |
| Datif | pohromě | pohromám |
| Accusatif | pohromu | pohromy |
| Vocatif | pohromo | pohromy |
| Locatif | pohromě | pohromách |
| Instrumental | pohromou | pohromami |
pohroma \pɔɦrɔma\ féminin
- Désastre.
Hurikán nepřinesl pohromu pouze ve formě zničených domů a zmařených lidských životů nýbrž i v nemožnosti obdělávat toto léto zaplavená pole, na kterých jsou místní obyvatelé existenčně závislí.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)