podnik
Étymologie
- Déverbal de podnikat (« entreprendre, faire des affaires »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | podnik | podniky | 
| Génitif | podniku | podniků | 
| Datif | podniku | podnikům | 
| Accusatif | podnik | podniky | 
| Vocatif | podniku | podniky | 
| Locatif | podniku | podnicích | 
| Instrumental | podnikem | podniky | 
podnik \pɔdɲɪk\ masculin inanimé
- (Commerce) Entreprise, société commerciale.
- Pražský Dopravní podnik bude muset příští rok v rámci úspor zřejmě prodloužit intervaly jednotlivých spojů. - La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
 
- Entreprise, fait d'entreprendre quelque chose.
- Pouští se do nebezpečného podniku. - il se met dans de beaux draps.
 
 
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « podnik [Prononciation ?] »