poá
Étymologie
- Dérivé de po (« force »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | poá | poayá | poatá | 
| 2e du sing. | poal | poayal | poatal | 
| 3e du sing. | poar | poayar | poatar | 
| 1re du plur. | poat | poayat | poatat | 
| 2e du plur. | poac | poayac | poatac | 
| 3e du plur. | poad | poayad | poatad | 
| 4e du plur. | poav | poayav | poatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
poá \pɔˈa\ ou \poˈa\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « poá [pɔˈa] »
Références
- « poá », dans Kotapedia