patadá
Étymologie
- Dérivé de patá (« compter »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | patadá | patadayá | patadatá | 
| 2e du sing. | patadal | patadayal | patadatal | 
| 3e du sing. | patadar | patadayar | patadatar | 
| 1re du plur. | patadat | patadayat | patadatat | 
| 2e du plur. | patadac | patadayac | patadatac | 
| 3e du plur. | patadad | patadayad | patadatad | 
| 4e du plur. | patadav | patadayav | patadatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « patadá [pataˈda] »
Références
- « patadá », dans Kotapedia