papír
Étymologie
- Du latin papyrus.
Nom commun
papír \pɒ.piːr\
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « papír [pɒ.piːr] »
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | papír | papíry | 
| Génitif | papíru | papírů | 
| Datif | papíru | papírům | 
| Accusatif | papír | papíry | 
| Vocatif | papíre | papíry | 
| Locatif | papíru | papírech | 
| Instrumental | papírem | papíry | 
papír \papiːr\ masculin inanimé
- (Au singulier) Papier, matériau pour écrire ou imprimer.
- Výroba reklamních letáků vyžaduje velké množství papíru. - la production de prospectus nécessite beaucoup de papier.
 
 
- Feuille de papier.
- Výroba reklamních letáků vyžaduje velké množství papírů. - la production de prospectus nécessite beaucoup de feuilles de papier.
 
- Kup dvě balení papírů do tiskárny. - Achète deux rames de papier pour l'imprimante.
 
 
- (Usuellement au pluriel) Papiers, documents administratifs prouvant ou autorisant quelque chose → voir dokument, povolení, průkaz et doklad.
- Máš k té motorce papíry? - Tu as les papiers de la moto ?
 
- vždyť mám na to papír! - mais j'ai le papier/document officiel qui prouve que je peux.
 
 
Synonymes
Dérivés
- papírek
- papírnictví
- papírna
- papírový
- papírově
- papírovat
- papírování
Prononciation
- tchèque : écouter « papír [papiːr] »
Voir aussi
- papír sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012