paedá
Étymologie
- Dérivé de paeda (« bourre »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | paedá | paedayá | paedatá |
| 2e du sing. | paedal | paedayal | paedatal |
| 3e du sing. | paedar | paedayar | paedatar |
| 1re du plur. | paedat | paedayat | paedatat |
| 2e du plur. | paedac | paedayac | paedatac |
| 3e du plur. | paedad | paedayad | paedatad |
| 4e du plur. | paedav | paedayav | paedatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
paedá \paɛˈda\ ou \paeˈda\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « paedá [paɛˈda] »
Références
- « paedá », dans Kotapedia