oltár
: oltar, oltář
Étymologie
- Du latin altare.
Nom commun
oltár \ˈol.taːr\
- (Religion) Autel.
Étymologie
- Du latin altare.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | oltár | oltáre |
| Génitif | oltára | oltárov |
| Datif | oltáru | oltárom |
| Accusatif | oltár | oltáre |
| Locatif | oltári | oltároch |
| Instrumental | oltárom | oltármi |
oltár \ˈɔl.taːr\ masculin inanimé
- (Religion) Autel.