nobá
Étymologie
- Dérivé de nobaf (« fréquent, courant »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | nobá | nobayá | nobatá |
| 2e du sing. | nobal | nobayal | nobatal |
| 3e du sing. | nobar | nobayar | nobatar |
| 1re du plur. | nobat | nobayat | nobatat |
| 2e du plur. | nobac | nobayac | nobatac |
| 3e du plur. | nobad | nobayad | nobatad |
| 4e du plur. | nobav | nobayav | nobatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
nobá \nɔˈba\ ou \noˈba\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « nobá [noˈba] »
Références
- « nobá », dans Kotapedia