neznámo
Étymologie
- Neutre substantivé de neznámý (« inconnu »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | neznámo | neznáma |
| Génitif | neznáma | neznám |
| Datif | neznámu | neznámům |
| Accusatif | neznámo | neznáma |
| Vocatif | neznámo | neznáma |
| Locatif | neznámě ou neznámu |
neznámech |
| Instrumental | neznámem | neznámy |
neznámo \ˈnɛznaːmɔ\ neutre
- Inconnu.
Pojeďme dnes někam daleko, do neznáma.
- Aujourd'hui, allons quelque part loin, vers l'inconnu.
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage