nájemník
: najemnik
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | nájemník | nájemníci |
| Génitif | nájemníka | nájemníků |
| Datif | nájemníku ou nájemníkovi |
nájemníkům |
| Accusatif | nájemníka | nájemníky |
| Vocatif | nájemníku | nájemníci |
| Locatif | nájemníku ou nájemníkovi |
nájemnících |
| Instrumental | nájemníkem | nájemníky |
nájemník \naːjɛmɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : nájemnice)
- Locataire.
Přistěhoval se nový nájemník.
- Un nouveau locataire vient d’emménager.
Synonymes
Antonymes
- pronajímatel (« bailleur »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage