nářečí

Étymologie

Du russe наречие, naréčije → voir na-, řeč et -í.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif nářečí nářečí
Génitif nářečí nářečí
Datif nářečí nářečím
Accusatif nářečí nářečí
Vocatif nářečí nářečí
Locatif nářečí nářečích
Instrumental nářečím nářečími

nářečí \naːr̝ɛtʃiː\ neutre

  1. Dialecte, patois.
    • Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka : hanácká čeština, česká čeština, východomoravská čeština a slezština.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Dérivés

Voir aussi

  • nářečí sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.