meldá
Étymologie
- Dérivé de meld (« bataille, combat »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | meldá | meldayá | meldatá |
| 2e du sing. | meldal | meldayal | meldatal |
| 3e du sing. | meldar | meldayar | meldatar |
| 1re du plur. | meldat | meldayat | meldatat |
| 2e du plur. | meldac | meldayac | meldatac |
| 3e du plur. | meldad | meldayad | meldatad |
| 4e du plur. | meldav | meldayav | meldatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « meldá [mɛlˈda] »
Références
- « meldá », dans Kotapedia