měšec

Voir aussi : mesec

Étymologie

Ancien diminutif de měch.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif měšec měšce
Génitif měšce měš
Datif měšci měšcům
Accusatif měšec měšce
Vocatif měšci měšce
Locatif měšci měšcích
Instrumental měšcem měšci

měšec \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Bourse pour mettre de l'argent.
    • Nesli s sebou měšec s penězi, který se rozhodli ukrýt pod dřevěnou podlahu domu.  (Wikipedie, Dobrodružství Toma Sawyera)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012