měšec
: mesec
Étymologie
- Ancien diminutif de měch.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | měšec | měšce |
| Génitif | měšce | měšců |
| Datif | měšci | měšcům |
| Accusatif | měšec | měšce |
| Vocatif | měšci | měšce |
| Locatif | měšci | měšcích |
| Instrumental | měšcem | měšci |
měšec \Prononciation ?\ masculin inanimé
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012