lostá
: losta
Étymologie
- Dérivé de losta (« drain »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | lostá | lostayá | lostatá |
| 2e du sing. | lostal | lostayal | lostatal |
| 3e du sing. | lostar | lostayar | lostatar |
| 1re du plur. | lostat | lostayat | lostatat |
| 2e du plur. | lostac | lostayac | lostatac |
| 3e du plur. | lostad | lostayad | lostatad |
| 4e du plur. | lostav | lostayav | lostatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
lostá \lɔsˈta\ ou \losˈta\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « lostá [losˈta] »
Références
- « lostá », dans Kotapedia