liotá
Étymologie
- Dérivé de liota (« profil »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | liotá | liotayá | liotatá | 
| 2e du sing. | liotal | liotayal | liotatal | 
| 3e du sing. | liotar | liotayar | liotatar | 
| 1re du plur. | liotat | liotayat | liotatat | 
| 2e du plur. | liotac | liotayac | liotatac | 
| 3e du plur. | liotad | liotayad | liotatad | 
| 4e du plur. | liotav | liotayav | liotatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « liotá [liɔˈta] »
Références
- « liotá », dans Kotapedia