lámaný
Étymologie
- De lámat (« casser, briser »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | lámaný | lámaná | lámané | |
| vocatif | lámaný | lámaná | lámané | ||
| accusatif | lámaného | lámaný | lámanou | lámané | |
| génitif | lámaného | lámané | lámaného | ||
| locatif | lámaném | lámané | lámaném | ||
| datif | lámanému | lámané | lámanému | ||
| instrumental | lámaným | lámanou | lámaným | ||
| pluriel | nominatif | lámaní | lámané | lámaná | |
| vocatif | lámaní | lámané | lámaná | ||
| accusatif | lámané | lámaná | |||
| génitif | lámaných | ||||
| locatif | lámaných | ||||
| datif | lámaným | ||||
| instrumental | lámanými | ||||
lámaný \Prononciation ?\ (comparatif : lámanější, superlatif : nejlámanější)
- Cassé, brisé.
mluvit lámanou němčinou.
- parler dans un allemand hésitant.
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage