kverulant

Étymologie

De l’allemand Querulant.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kverulant kverulanti
Génitif kverulanta kverulantů
Datif kverulantovi kverulantům
Accusatif kverulanta kverulanty
Vocatif kverulante kverulanti
Locatif kverulantovi kverulantech
Instrumental kverulantem kverulanty

kverulant \kvɛrʊlant\ masculin animé (pour une femme, on dit : kverulantka)

  1. Quérulent, râleur.
    • A já vám řeknu, že i v kriminále se tihle řemeslní zločinci těší zvláštní oblibě a důvěře; oni ti nováčkové a nahodilí provinilci jsou největší kverulanti a renitenti a nic jim není recht; ale takový starý kriminálník ví, že arest je riziko práce, a tak to zbytečně nezhořčuje sobě ani těm druhým. — (Karel Čapek, Příběh sňatkového podvodníka)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

  • potížista

Dérivés

  • kverulantský

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.