kuredá
Étymologie
- Dérivé de kuré (« marier »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kuredá | kuredayá | kuredatá |
| 2e du sing. | kuredal | kuredayal | kuredatal |
| 3e du sing. | kuredar | kuredayar | kuredatar |
| 1re du plur. | kuredat | kuredayat | kuredatat |
| 2e du plur. | kuredac | kuredayac | kuredatac |
| 3e du plur. | kuredad | kuredayad | kuredatad |
| 4e du plur. | kuredav | kuredayav | kuredatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kuredá \kurɛˈda\ ou \kureˈda\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kuredá [kurɛˈda] »
Références
- « kuredá », dans Kotapedia