kubá
Étymologie
- Dérivé de kuba (« salaire »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kubá | kubayá | kubatá |
| 2e du sing. | kubal | kubayal | kubatal |
| 3e du sing. | kubar | kubayar | kubatar |
| 1re du plur. | kubat | kubayat | kubatat |
| 2e du plur. | kubac | kubayac | kubatac |
| 3e du plur. | kubad | kubayad | kubatad |
| 4e du plur. | kubav | kubayav | kubatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kubá \kuˈba\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kubá [kuˈba] »
Références
- « kubá », dans Kotapedia