krodoé
Étymologie
- Dérivé de krodoa (« état éveillé »).
 
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | krodoé | krodoeyé | krodoeté | 
| 2e du sing. | krodoel | krodoeyel | krodoetel | 
| 3e du sing. | krodoer | krodoeyer | krodoeter | 
| 1re du plur. | krodoet | krodoeyet | krodoetet | 
| 2e du plur. | krodoec | krodoeyec | krodoetec | 
| 3e du plur. | krodoed | krodoeyed | krodoeted | 
| 4e du plur. | krodoev | krodoeyev | krodoetev | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
krodoé \krɔdɔˈɛ\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « krodoé [krɔdɔˈɛ] »
 
Références
- « krodoé », dans Kotapedia