krčma
Étymologie
- Du vieux slave kъrčьma (« gargote ») → voir krčma.
Nom commun
krčma \Prononciation ?\ féminin (cyrillique : крчма)
Dérivés
- krčmar
Étymologie
- Du vieux slave kъrčьma (« gargote ») qui donne le polonais karczma.
- Évidemment apparenté à krčit, Jiří Rejzek [1] donne une explication passablement alambiquée sur le fait de couper des rondins, de faire une clairière, le mot - comme le français gargote de gorge - pourrait tout aussi bien dériver de krk qui appartient à la même famille et avec une évolution similaire : « endroit où on se rince le gosier ».
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | krčma | krčmy | 
| Génitif | krčmy | krčem | 
| Datif | krčmě | krčmám | 
| Accusatif | krčmu | krčmy | 
| Vocatif | krčmo | krčmy | 
| Locatif | krčmě | krčmách | 
| Instrumental | krčmou | krčmami | 
krčma \Prononciation ?\ féminin
- Gargote, cabaret, bastringue.
- První zmínka o Hřensku pochází z 15. století, kdy zde stála krčma sloužící vorařům. — (Wikipedie, Hřensko) : « Première mention au 15e siècle à propos d'une taverne de la ville de de Hřensko fréquentée par des bateliers. »
 
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
- [1] Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012