koyultá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | koyultá | koyultayá | koyultatá | 
| 2e du sing. | koyultal | koyultayal | koyultatal | 
| 3e du sing. | koyultar | koyultayar | koyultatar | 
| 1re du plur. | koyultat | koyultayat | koyultatat | 
| 2e du plur. | koyultac | koyultayac | koyultatac | 
| 3e du plur. | koyultad | koyultayad | koyultatad | 
| 4e du plur. | koyultav | koyultayav | koyultatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
koyultá \kɔjulˈta\ ou \kojulˈta\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « koyultá [kojulˈta] »
Références
- « koyultá », dans Kotapedia