kovogá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kovogá | kovogayá | kovogatá |
| 2e du sing. | kovogal | kovogayal | kovogatal |
| 3e du sing. | kovogar | kovogayar | kovogatar |
| 1re du plur. | kovogat | kovogayat | kovogatat |
| 2e du plur. | kovogac | kovogayac | kovogatac |
| 3e du plur. | kovogad | kovogayad | kovogatad |
| 4e du plur. | kovogav | kovogayav | kovogatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kovogá \kɔvɔˈga\ ou \kovoˈga\ ou \kovɔˈga\ ou \kɔvoˈga\ bitransitif
- Jurer, prêter serment de.
Prononciation
- France : écouter « kovogá [kɔvɔˈga] »
Références
- « kovogá », dans Kotapedia