kovegé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kovegé | kovegeyé | kovegeté |
| 2e du sing. | kovegel | kovegeyel | kovegetel |
| 3e du sing. | koveger | kovegeyer | kovegeter |
| 1re du plur. | koveget | kovegeyet | kovegetet |
| 2e du plur. | kovegec | kovegeyec | kovegetec |
| 3e du plur. | koveged | kovegeyed | kovegeted |
| 4e du plur. | kovegev | kovegeyev | kovegetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kovegé \kɔvɛˈgɛ\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kovegé [kɔvɛˈgɛ] »
Références
- « kovegé », dans Kotapedia