kovefá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kovefá | kovefayá | kovefatá |
| 2e du sing. | kovefal | kovefayal | kovefatal |
| 3e du sing. | kovefar | kovefayar | kovefatar |
| 1re du plur. | kovefat | kovefayat | kovefatat |
| 2e du plur. | kovefac | kovefayac | kovefatac |
| 3e du plur. | kovefad | kovefayad | kovefatad |
| 4e du plur. | kovefav | kovefayav | kovefatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kovefá \kɔvɛˈfa\ ou \koveˈfa\ ou \kovɛˈfa\ ou \kɔveˈfa\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kovefá [kovɛˈfa] »
Références
- « kovefá », dans Kotapedia