kovebá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kovebá | kovebayá | kovebatá |
| 2e du sing. | kovebal | kovebayal | kovebatal |
| 3e du sing. | kovebar | kovebayar | kovebatar |
| 1re du plur. | kovebat | kovebayat | kovebatat |
| 2e du plur. | kovebac | kovebayac | kovebatac |
| 3e du plur. | kovebad | kovebayad | kovebatad |
| 4e du plur. | kovebav | kovebayav | kovebatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kovebá \kɔvɛˈba\ ou \koveˈba\ ou \kovɛˈba\ ou \kɔveˈba\ bitransitif
- Mettre en obligation.
Prononciation
- France : écouter « kovebá [kɔvɛˈba] »
Références
- « kovebá », dans Kotapedia