kosulá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kosulá | kosulayá | kosulatá |
| 2e du sing. | kosulal | kosulayal | kosulatal |
| 3e du sing. | kosular | kosulayar | kosulatar |
| 1re du plur. | kosulat | kosulayat | kosulatat |
| 2e du plur. | kosulac | kosulayac | kosulatac |
| 3e du plur. | kosulad | kosulayad | kosulatad |
| 4e du plur. | kosulav | kosulayav | kosulatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kosulá \kɔsuˈla\ ou \kosuˈla\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kosulá [kɔsuˈla] »
Références
- « kosulá », dans Kotapedia