koseotá
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | koseotá | koseotayá | koseotatá |
| 2e du sing. | koseotal | koseotayal | koseotatal |
| 3e du sing. | koseotar | koseotayar | koseotatar |
| 1re du plur. | koseotat | koseotayat | koseotatat |
| 2e du plur. | koseotac | koseotayac | koseotatac |
| 3e du plur. | koseotad | koseotayad | koseotatad |
| 4e du plur. | koseotav | koseotayav | koseotatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
koseotá \kɔsɛɔˈta\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « koseotá [kɔsɛɔˈta] »
Références
- « koseotá », dans Kotapedia