kosú
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kosú | kosuyú | kosutú |
| 2e du sing. | kosul | kosuyul | kosutul |
| 3e du sing. | kosur | kosuyur | kosutur |
| 1re du plur. | kosut | kosuyut | kosutut |
| 2e du plur. | kosuc | kosuyuc | kosutuc |
| 3e du plur. | kosud | kosuyud | kosutud |
| 4e du plur. | kosuv | kosuyuv | kosutuv |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kosú \kɔˈsu\ ou \koˈsu\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kosú [koˈsu] »
Références
- « kosú », dans Kotapedia