koplé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | koplé | kopleyé | kopleté |
| 2e du sing. | koplel | kopleyel | kopletel |
| 3e du sing. | kopler | kopleyer | kopleter |
| 1re du plur. | koplet | kopleyet | kopletet |
| 2e du plur. | koplec | kopleyec | kopletec |
| 3e du plur. | kopled | kopleyed | kopleted |
| 4e du plur. | koplev | kopleyev | kopletev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
koplé \kɔˈplɛ\ ou \koˈple\ ou \kɔˈple\ ou \koˈplɛ\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « koplé [koˈplɛ] »
Références
- « koplé », dans Kotapedia