kokoá
Étymologie
- Dérivé de koko (« pal »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kokoá | kokoayá | kokoatá | 
| 2e du sing. | kokoal | kokoayal | kokoatal | 
| 3e du sing. | kokoar | kokoayar | kokoatar | 
| 1re du plur. | kokoat | kokoayat | kokoatat | 
| 2e du plur. | kokoac | kokoayac | kokoatac | 
| 3e du plur. | kokoad | kokoayad | kokoatad | 
| 4e du plur. | kokoav | kokoayav | kokoatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
kokoá \kɔkɔˈa\ ou \kokoˈa\ ou \kokɔˈa\ ou \kɔkoˈa\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kokoá [kokoˈa] »
Références
- « kokoá », dans Kotapedia