kogolé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kogolé | kogoleyé | kogoleté |
| 2e du sing. | kogolel | kogoleyel | kogoletel |
| 3e du sing. | kogoler | kogoleyer | kogoleter |
| 1re du plur. | kogolet | kogoleyet | kogoletet |
| 2e du plur. | kogolec | kogoleyec | kogoletec |
| 3e du plur. | kogoled | kogoleyed | kogoleted |
| 4e du plur. | kogolev | kogoleyev | kogoletev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kogolé \kɔgɔˈlɛ\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kogolé [kɔgɔˈlɛ] »
Références
- « kogolé », dans Kotapedia