koburé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | koburé | kobureyé | kobureté |
| 2e du sing. | koburel | kobureyel | koburetel |
| 3e du sing. | koburer | kobureyer | kobureter |
| 1re du plur. | koburet | kobureyet | koburetet |
| 2e du plur. | koburec | kobureyec | koburetec |
| 3e du plur. | kobured | kobureyed | kobureted |
| 4e du plur. | koburev | kobureyev | koburetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
koburé \kɔbuˈrɛ\ ou \kobuˈre\ ou \kobuˈrɛ\ ou \kɔbuˈre\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « koburé [kobuˈrɛ] »
Références
- « koburé », dans Kotapedia