kobodá
: koboda
Étymologie
- Dérivé de koboda (« conflit »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kobodá | kobodayá | kobodatá |
| 2e du sing. | kobodal | kobodayal | kobodatal |
| 3e du sing. | kobodar | kobodayar | kobodatar |
| 1re du plur. | kobodat | kobodayat | kobodatat |
| 2e du plur. | kobodac | kobodayac | kobodatac |
| 3e du plur. | kobodad | kobodayad | kobodatad |
| 4e du plur. | kobodav | kobodayav | kobodatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kobodá \kɔbɔˈda\ ou \koboˈda\ ou \kobɔˈda\ ou \kɔboˈda\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kobodá [kɔbɔˈda] »
Références
- « kobodá », dans Kotapedia