kobenplekú
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kobenplekú | kobenplekuyú | kobenplekutú |
| 2e du sing. | kobenplekul | kobenplekuyul | kobenplekutul |
| 3e du sing. | kobenplekur | kobenplekuyur | kobenplekutur |
| 1re du plur. | kobenplekut | kobenplekuyut | kobenplekutut |
| 2e du plur. | kobenplekuc | kobenplekuyuc | kobenplekutuc |
| 3e du plur. | kobenplekud | kobenplekuyud | kobenplekutud |
| 4e du plur. | kobenplekuv | kobenplekuyuv | kobenplekutuv |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kobenplekú \kɔbɛnplɛˈku\ ou \ˈu\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kobenplekú [kɔbɛnplɛˈku] »
Références
- « kobenplekú », dans Kotapedia