kobé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kobé | kobeyé | kobeté |
| 2e du sing. | kobel | kobeyel | kobetel |
| 3e du sing. | kober | kobeyer | kobeter |
| 1re du plur. | kobet | kobeyet | kobetet |
| 2e du plur. | kobec | kobeyec | kobetec |
| 3e du plur. | kobed | kobeyed | kobeted |
| 4e du plur. | kobev | kobeyev | kobetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kobé \kɔˈbɛ\ ou \koˈbe\ ou \koˈbɛ\ ou \kɔˈbe\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kobé [koˈbɛ] »
Anagrammes
Références
- « kobé », dans Kotapedia