kočí

Étymologie

Du hongrois kocsi dont est aussi issu kočár (« calèche ») → voir coche et cocher en français.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kočí kočí
Génitif kočího kočích
Datif kočímu kočím
Accusatif kočího kočí
Vocatif kočí kočí
Locatif kočím kočích
Instrumental kočím kočími

kočí \Prononciation ?\ masculin animé

  1. Cocher.
    • Hickok přišel na Západ jako dostavníkový kočí, pak se stal ochráncem zákona v hraničářských teritoriích Kansasu a Nebrasky.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Anagrammes

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012