kmen
: kmeň
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kmen | kmene |
| Génitif | kmene | kmenů |
| Datif | kmeni | kmenům |
| Accusatif | kmen | kmene |
| Vocatif | kmeni | kmene |
| Locatif | kmeni | kmeních |
| Instrumental | kmenem | kmeni |
kmen \kmɛn\ masculin
- Tronc d’un arbre, souche.
- (Sociologie) Tribu.
Příslušníci jednoho kmene obvykle sdílejí jazyk a náboženské rituály a mají jednotný systém autorit (náčelníků, kmenových starších apod.).
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Biologie) Embranchement.
Kmen je kategorie hiearchické klasifikace organismů, vyšší než třída (classis) a nižší než říše (regnum).
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Linguistique) Radical d’un mot.
Dérivés
- kmenosloví (« néologie »)
- kmenotvorný (« néologique »)
- kmenový (« tribal »)
- rodokmen (« arbre généalogique »)
- soukmenovec (« compatriote »)
Vocabulaire apparenté par le sens
Voir aussi
- kmen sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- [1] Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012