klekání
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | klekání | klekání |
| Génitif | klekání | klekání |
| Datif | klekání | klekáním |
| Accusatif | klekání | klekání |
| Vocatif | klekání | klekání |
| Locatif | klekání | klekáních |
| Instrumental | klekáním | klekáními |
klekání \klɛkaːɲiː\ neutre
- Agenouillement.
- (Religion) Angélus.
- zvonit klekání, sonner l’angélus.
Synonymes
Dérivés
Voir aussi
- klekání sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)