klíč

Voir aussi : klic

Étymologie

Du vieux slave ключь, ključь qui donne le polonais klucz, le croate ključ, le slovaque kľúč, le russe et ukrainien ключ, etc.
Plus avant, apparenté au latin clavis.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif klíč klíče
Génitif klíče klíčů
Datif klíči klíčům
Accusatif klíč klíče
Vocatif klíči klíče
Locatif klíči klíčích
Instrumental klíčem klíči

klíč \kliːtʃ\ masculin inanimé

  1. Clé.
    • Musím si nechat zhotovit duplikát ztraceného klíče od vchodu do domu.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Technique) Clé.
    • Matku je nutné dobře utáhnout klíčem, aby se při chodu motoru nepovolila.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. (Musique) Clé.
    • V notách pro klavír se používá houslový a basový klíč.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  4. (Cryptologie) Clé.
    • Šifrovací klíč bývá veřejný, zatímco dešifrovací klíč bývá tajný a znám jenom svému držiteli. Tedy zasílaní šifrovaných zpráv konkrétnímu adresátovi je umožněno všem, zatímco dešifrovat je může jenom on sám. (Wikipedie, « Šifrovací klíč »)

Dérivés

  • klíčový
  • klíčník
  • paklíč
  • primární klíč
  • cizí klíč
  • šifrovací klíč
  • veřejný klíč
  • soukromý klíč
  • houslový klíč
  • basový klíč

Vocabulaire apparenté par le sens

Prononciation

Voir aussi

  • klíč sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références