klíč
: klic
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | klíč | klíče |
| Génitif | klíče | klíčů |
| Datif | klíči | klíčům |
| Accusatif | klíč | klíče |
| Vocatif | klíči | klíče |
| Locatif | klíči | klíčích |
| Instrumental | klíčem | klíči |
klíč \kliːtʃ\ masculin inanimé
- Clé.
Musím si nechat zhotovit duplikát ztraceného klíče od vchodu do domu.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Technique) Clé.
Matku je nutné dobře utáhnout klíčem, aby se při chodu motoru nepovolila.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Musique) Clé.
V notách pro klavír se používá houslový a basový klíč.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Cryptologie) Clé.
- Šifrovací klíč bývá veřejný, zatímco dešifrovací klíč bývá tajný a znám jenom svému držiteli. Tedy zasílaní šifrovaných zpráv konkrétnímu adresátovi je umožněno všem, zatímco dešifrovat je může jenom on sám. (Wikipedie, « Šifrovací klíč »)
Dérivés
- klíčový
- klíčník
- paklíč
- primární klíč
- cizí klíč
- šifrovací klíč
- veřejný klíč
- soukromý klíč
- houslový klíč
- basový klíč
Vocabulaire apparenté par le sens
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « klíč [Prononciation ?] »
Voir aussi
- klíč sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage