kilboá
Étymologie
- Dérivé de kilbo (« écrou »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kilboá | kilboayá | kilboatá |
| 2e du sing. | kilboal | kilboayal | kilboatal |
| 3e du sing. | kilboar | kilboayar | kilboatar |
| 1re du plur. | kilboat | kilboayat | kilboatat |
| 2e du plur. | kilboac | kilboayac | kilboatac |
| 3e du plur. | kilboad | kilboayad | kilboatad |
| 4e du plur. | kilboav | kilboayav | kilboatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « kilboá [kilboˈa] »
Références
- « kilboá », dans Kotapedia