kevoé
Étymologie
- Dérivé de la préposition kev (« contre »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kevoé | kevoeyé | kevoeté |
| 2e du sing. | kevoel | kevoeyel | kevoetel |
| 3e du sing. | kevoer | kevoeyer | kevoeter |
| 1re du plur. | kevoet | kevoeyet | kevoetet |
| 2e du plur. | kevoec | kevoeyec | kevoetec |
| 3e du plur. | kevoed | kevoeyed | kevoeted |
| 4e du plur. | kevoev | kevoeyev | kevoetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kevoé [kɛvoˈɛ] »
Références
- « kevoé », dans Kotapedia