kendá
: kenda
Étymologie
- Dérivé de kenda (« boucle »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kendá | kendayá | kendatá |
| 2e du sing. | kendal | kendayal | kendatal |
| 3e du sing. | kendar | kendayar | kendatar |
| 1re du plur. | kendat | kendayat | kendatat |
| 2e du plur. | kendac | kendayac | kendatac |
| 3e du plur. | kendad | kendayad | kendatad |
| 4e du plur. | kendav | kendayav | kendatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kendá \kɛnˈda\ ou \kenˈda\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « kendá [kɛnˈda] »
Références
- « kendá », dans Kotapedia