kec

kec \kɛʃ\ ou \keʃ\

1. Deuxième personne du pluriel du présent du verbe ké (« attendre »).
   • Kec batlize vay ‼ — (vidéo, Luce Vergneaux, Va Mona Anamlaní, 2017)

     Attendez ici.

• « kec », dans Kotapedia
• Staren Fetcey, Grammaire officielle complète, Comité linguistique kotava (kotava.org), janvier 2025, 73 pages, p. 23

Déverbal de kecat (« radoter, dire des bobards »).

kec \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Bobard, racontar.
   • To jsou kecy, že krást se nemá, to je o ničem, citoval deník Mladá fronta Dnes z policejního odposlechu, na němž v roce 2006 brněnského podnikatele a konzultanta Pavla Stoška rozhořčilo, že jeden z účastníků armádní zakázky na nákup nákladních aut projevil zájem zachovat se slušně a neokrást na rozjetém byznyse státní kasu; lobbisté kolem Stoška nakonec uspěli a stát nakoupil své náklaďáky v ceně 3,2 milionu za jeden kus místo původně domluveného jednoho a půl milionu. — (respekt.cz)

     « Tu ne voleras point », c'est des bobards, etc.

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage