kantáta

Voir aussi : kantata

Étymologie

De l’italien cantata.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kantáta kantáty
Génitif kantáty kantát
Datif kantátě kantátám
Accusatif kantátu kantáty
Vocatif kantáto kantáty
Locatif kantátě kantátách
Instrumental kantátou kantátami

kantáta \kantaːta\ féminin

  1. (Musique) Cantate.
    • Ku slavnosti kladení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze složil Karel Šebor kantátu, která byla poctěna první cenou.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Voir aussi

  • kantáta sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)