kandidatura

Étymologie

Du français candidature.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kandidatura kandidatury
Génitif kandidatury kandidatur
Datif kandidatuře kandidaturám
Accusatif kandidaturu kandidatury
Vocatif kandidaturo kandidatury
Locatif kandidatuře kandidaturách
Instrumental kandidaturou kandidaturami

kandidatura \Prononciation ?\ féminin

  1. (Politique) Candidature.
    • Horáček kandidaturu na Hrad poprvé naznačil v dubnu letošního roku v rozhovoru pro DVTV. Řekl, že svým způsobem si dělá prezidentskou kampaň už třicet let. K úvahám o kandidatuře ho prý přiměla podpora, kterou cítí od lidí. — (Kandidovat na prezidenta je sobecké rozhodnutí)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

  • ucházení se o (funkci, hodnost, členství, etc.)

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.