kametcá
Étymologie
- Dérivé de kametca (« convoi »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kametcá | kametcayá | kametcatá |
| 2e du sing. | kametcal | kametcayal | kametcatal |
| 3e du sing. | kametcar | kametcayar | kametcatar |
| 1re du plur. | kametcat | kametcayat | kametcatat |
| 2e du plur. | kametcac | kametcayac | kametcatac |
| 3e du plur. | kametcad | kametcayad | kametcatad |
| 4e du plur. | kametcav | kametcayav | kametcatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kametcá \kamɛtˈʃa\ ou \kametˈʃa\ transitif
- (2016) Convoyer.
Prononciation
- France : écouter « kametcá [kamɛtˈʃa] »
Références
- « kametcá », dans Kotapedia