kabá
Étymologie
- Dérivé de kaba (« rouille »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kabá | kabayá | kabatá |
| 2e du sing. | kabal | kabayal | kabatal |
| 3e du sing. | kabar | kabayar | kabatar |
| 1re du plur. | kabat | kabayat | kabatat |
| 2e du plur. | kabac | kabayac | kabatac |
| 3e du plur. | kabad | kabayad | kabatad |
| 4e du plur. | kabav | kabayav | kabatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « kabá [kaˈba] »
Anagrammes
Références
- « kabá », dans Kotapedia