jortá
Étymologie
- Dérivé de jort (« venin »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | jortá | jortayá | jortatá |
| 2e du sing. | jortal | jortayal | jortatal |
| 3e du sing. | jortar | jortayar | jortatar |
| 1re du plur. | jortat | jortayat | jortatat |
| 2e du plur. | jortac | jortayac | jortatac |
| 3e du plur. | jortad | jortayad | jortatad |
| 4e du plur. | jortav | jortayav | jortatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « jortá [ʒorˈta] »
Références
- « jortá », dans Kotapedia